Samozřejmě, sběr hmyzu je jedna ze základních součastí práce systematického entomologa. Rovněž sbírkovy fond Národního muzea je nutné neustále doplňovat o nový materiál ke studiu.

 

 

 

Velikost a vzhled ploštic nejsou hlavními kritérii, podle kterých se vědec řídí při výběru objektu svého zájmu. Mnoho malých druhů hmyzu odhalí svůj půvab teprve při patřičném zvětšení - tady jako příklad můžeme uvést ploštice síťnatky (Tingidae), nebo dokonce po vypitvání některých tvarově složitých vnitřních struktur. Některé druhy i celé skupiny nejsou vzhledem atraktivní vůbec, ale mohou mít zajímavý způsob života, nebo se o nich ví velmi málo a pak se na člověka objevy jenom hrnou (oboje platí třeba pro drobné parazitické blanokřídlé).

 

 

 

To nemohu říci přesně. Ve chvíli, kdy jsem sbírku přebíral do své péče, obsahovala cca 230 tisíc ploštic. Postupně je materiál doplňován novými sběry a dary od dalších sběratelů, a rovněž jsem začal se sepisováním materiálu do pracovní databáze, její tvorba ale potrvá ještě několik let.

 

 

Materiál v muzeu je opravdu pestrý, téměř z celého světa, i když zastoupení jednotlivých oblastí je velmi nerovnoměrné. Specialitou Entomologického oddělení Národního muzea je zejména hmyz Turecka, Íránu a okolních zemí, pak máme hojně materiálu třeba z jihovýchodní Asie. Naopak, jen velmi málo materiálu je třeba ze Severní Ameriky. Nejvzdálenější exempláře ploštic pocházejí z Patagonie a Nového Zélandu. Pokud by se týkalo nejstarších ploštic, pak máme ve sbírkách dokladový materiál ze sbírky Ladislava Dudy z 80. let 19. století a hmyz sbíraný Emilem Holubem na jeho expedicích do jižní Afriky.

 

 

Národní muzeum dříve podnikalo oficiální expedice, z entomologického hlediska jsou světově proslulé ty v roce 1947 do Turecka a posléze v letech 1970, 1973 a 1977 do Íránu. Po roce 1989 oficiální expediční činnost pro nedostatek finančních prostředků ustala. Jednotlivý pracovníci ovšem mohou v rámci pracovní doby podnikat výpravy hrazené z vlastních prostředků.

 

 

Entomologické oddělení sídlí v Kunratickém zámku (Kunratice 1, Praha 4). Sbírky jsou přístupné zájemcům po předchozí domluvě s příslušným kurátorem.

 

 

Literatura o plošticích je početná, ale nikoliv v českém jazyce. Jediný dostupný klíč na naše ploštice napsal L. Hoberlandt v rámci Fauny ČSR již v padesátých letech a zejména začátečníkům ho nemohu doporučit. Pro začínajícího odborníka jsou vhodné určovací klíče E. Wagnera v němčině nebo polské klíče z řady Klucze do Oznaczania Owadow Polski. Pro pokročilejší jsou pak k dispozici různé monografie, například z řady Faune de France (francouzsky), Fauna Ukrainy (ukrajinsky nebo rusky) a další. Pokud se týká shánění literatury, vždy mohu doporučit kontaktovat předem některého odborníka. V letošním roce vydá nakladatelství Akademia příručku Průvodce faunou ČR, kde budou základní ploštice vyobrazeny (cca 150 druhů), což pro začáteční orientaci dobře poslouží.

 

 

Palomena prasina je druh velmi hojný, pozná se podle toho, že druhý a třetí tykadlový článek jsou stejně dlouhé a boční okraj štítu je směrem k očím rovný lehce konkávní. P. viridissima je druh poměrně vzácný, 2. článek tykadla je 1,6-2krát delší než 3. a boční okraj štítu je rovnoměrně vypuklý.

SERIÁL O POMŮCKÁCH

Část 1. - Špendlíky a nalepovací štítky

Část 2. - Chemie v entomologii

Část 3. - Entomologické krabice a přepravky

Část 4. - Preparační pomůcky

ÚVOD

Téměř ke všemu v životě potřebujeme nějaké pomůcky. Pro sběr a zkoumání ploštic pomůcky potřebujeme také. Bohužel jich na rozdíl od jiných zájmů a koníčků potřebujeme o trochu více (tedy pokud chceme, aby výsledek alespoň za něco stál). Proto jsem se rozhodl k vytvoření tohoto seriálu a pomůckách. Pokaždé za určitou dobu zde probereme nějakou pomůcku nebo nějakou oblast pomůcek. O loveckých pomůckách jste se toho mohli dovědět hodně v článku č. 2, takže ty už vynecháme. Je tady ale spousta jiných pomůcek. Ať již jde o lovecké pomůcky, pomůcky pro uskladnění nebo pomůcky pro preparaci. Můžete se tedy již brzy těšit.

Část 1. - ŠPENDLÍKY A NALEPOVACÍ ŠTÍTKY

ŠPENDLÍKY

Dnes již je k dostání mnoho různých druhů pro mnoho různých účelů. Entomologické špendlíky, preparační, minucie, etiketovací špendlíky a jiné. Každý druh má své specifické určení. Tak tedy...

ENTOMOLOGICKÉ ŠPENDLÍKY - ČERNÉ

Jsou to speciální špendlíky - asi jedny z nejpoužívanějších v hmyzích oborech. Jsou vyrobeny z oceli a jsou potažené černým "lakem", který brání korozi. Dostačující do běžných podmínek. Typů je celkem 10 s číselnými názvy - 000; 00; 0; 1; 2; 3; 4; 5; 6 a 7. Průměry jsou od 0,25 mm do 0,7 mm. Průměry stoupají po 0,05 mm. Všechny špendlíky jsou 38 mm dlouhé, kromě 7, ty jsou dlouhé 52 mm. Cena 100 ks špendlíků, což je jedno standardní balení se pohybuje kolem 50 Kč. Mám s nimi dobré zkušenosti. Absolutně do domácích neextrémních podmínek postačují. Dají se použít na mnoho věcí. Napichují se nimi nalepovací štítky, motýli a jiný hmyz. Používají se také na takové to přidržení čehokoli - např. při vysychání exemplářů. Pozor ale na tenčí druhy, protože se rádi při působení většího tlaku ohýbají. Dále si dejte pozor na pomíchání jednotlivých druhů do sebe (těžko se rozeznávají - pokud se už tak stane třiďte je na bílém podkladě a při dobrém bílém světle) a pozor na koberce. Pokud vám na něj popadají, těžko se hledají a z vlastní bolestivé zkušenosti vám radím, je opatrně najít ihned po spadnutí.

ENTOMOLOGICKÉ ŠPENDLÍKY - NEREZOVÉ

Vlastnosti jsou naprosto schodné s černými špendlíky až na pár detailů. Jak již název napovídá, jsou vyrobeny z nerezu. Díky tomu vydrží v horších podmínkách mnohem déle než černé špendlíky. Tloušťky zůstávají stejné. Docela dost se liší cena, která se pohybuje kolem 68 Kč za 100 kusů. Já je také používám na takové extrémy. Sami si najdete tu hranici, kdy už černé špendlíky nestačí a musíte použít nerez. Použití je stejné jako u černých špendlíků.

MINUCIE NEREZOVÉ

Jsou to velmi malí "špendlíčci", kteří se používají na napichování velmi malých skupin hmyzu. Balejí se většinou po 500 ks  a jsou 12 mm dlouhé. Mají také různé průměry: 0,10; 0,15; 0,20 a 0,25. Cena se pohybuje podle průměru od cca 140 Kč do 250 Kč. Nemám zkušenosti, takže nemůžu nic napsat. Třeba časem.

PREPARAČNÍ ŠPENDLÍKY

Ty se na ploštice asi nedají moc dobře použít. Podobají se těm krejčovským s velkou barevnou hlavičkou. Ostatně ty krejčovské s hlavičkou se dají také použít. Jsou vyrobeny z oceli. Narozdíl od entomologických špendlíků jsou velmi pevné a odolné. Jsou totiž stvořeny k tomu, aby se na ně tlačilo. Proto vám doporučuji co největší hlavičku, protože po delší práci začnou prsty pěkně bolet. Dají se použít například při preparaci motýlů (zapichují se do dřevěných napínadel). Cena 100 ks je cca 60 Kč. Průměr je 0,58 mm a délka 30 mm.

ETIKETOVACÍ ŠPENDLÍKY

K těm velmi krátce. Jsou chromované a 10 mm dlouhé. Používají se na přichycení různých cedulek a jmenovek v entomologickýc krabicích. Balejí se po 100 ks a 500 ks. Cena je cca za 100ks to je 25 Kč a za 500 ks to je nějakých 95 Kč.

 

ŠTÍTKY

Nalepovací štítky používáme k preparaci hmyzu. Často u těch kusů, které jsou moc malé (nejdou napíchnout na špendlík), nebo u těch, kde se to prostě nehodí. To co budete a nebudete nalepovat záleží na vás. Pokud ale začnete nějakou skupinu hmyzu nalepovat, tak už u toho zůstaňte, protože podle mně nevypadá moc pěkně, když máte něco na špendlíku a to samé i na štítku. Prodávají se v mnoha velikostech. Po 100 kusech v balení, jehož cena se pohybuje okolo 15  Kč. I když se jedná o velmi "zvláštní" výrobek, tak i u štítků máme možnost výběru výrobce. Řiďte se tedy pravidlem, že čím bělejší - tím lepší. Velikost volte podle velikosti hmyzu. Pamatujte, že je lepší použít větší štítek, než aby nějaká část hmyzu přesahovala. Štítky napichujeme na entomologické špendlíky a to vždy do stejné výšky (k tomu můžeme použít výškáček). Hmyz na ně pak přilepíme disperzním lepidlem (např. Herkules).

 

zpět na začátek

Část 2. - CHEMIE V ENTOMOLOGII

V entomologii se používá mnoho chemických prostředků, které mají různé použití. Teď si povíme něco o několika základních a nejpoužívanějších látkách.

ETYLACETÁT

Jiný název je octan etylnatý. Je to čirá kapalina s teplotou varu okolo 77 °C. Je těkavá a velmi hořlavá. Nevdechujte výpary a dejte si pozor na kontakt s pokožkou (může způsobit alergické reakce). O očích ani nemluvím. Její vzorec je CH₃COOC₂H_5.

Je to jeden z nejpoužívanějších prostředků ke smrcení sběrů. Hmyz usmrtíme ve smrtičce. Nejlepší je polyethylenová lahev (může být i skleněná s dobrým víčkem, ale není to nejvhodnější; jiné plasty než polyethylen může etylacetát leptat). Do ní dáme buničitou vatu, či jinou dobře nasákavou látku, a nakapeme na ni několik kapek etylacetátu. Páry, které se uvolňují z vaty hmyz usmrtí. Když už smrtička nemá "sílu", tak nakapejte další kapky. Není zas až tak drahý. 1 litr pořídíte asi za 200 Kč. Dá se ale samozřejmě sehnat i v menším množství. A dejte si pozor na styk etylacetátu s některými plasty (hlavně polystyrénem) - leptá je. Nám naleptal i lino na podlaze :-o

  

Pět kapek etylacetátu a polystyrén

 

Polyethylenové lahve (100 ml a 250 ml)

CHLOROFORM

Jiný název je trichlormethan. Je to čirá kapalina s teplotou varu okolo 61 °C. Dříve se používal k navození narkózy, nyní jako rozpouštědlo v chemickém průmyslu. Vzorec je CHCI₃.

V entomologii se používá ke smrcení sběrů. Nakládejte s ním jako s etylacetátem, kterému se podobá i cenově.

zpět na začátek

Část 3. - ENTOMOLOGICKÉ KRABICE A PŘEPRAVKY

Pokud již máme nějaké vypreparované doklady, musíme je vhodně uskladnit. Obzvláště, pokud chceme časem vybudovat kvalitní a rozsáhlejší sbírku. K tomuto účelu se používají entomologické krabice. Ty jsou převážně vyrobeny z dvou dřevěných rámů, na kterých je připevněno vše ostatní. To znamená výplň víka (sklo nebo plná výplň) a dno (plastazote - poreten, polystyren). Rám se nakonec polepí knihařským plátnem nebo se nechá (u celodřevěných krabic) holý. Vždy se nabízejí v mnoha velikostech a je možné vyrobit i krabice na zakázku (pokud na to máte prostředky).

KRABICE

Základní dělení je na celodřevěné a polepené. U celodřevěných se klade větší důraz na dřevěný rám. Celodřevěné krabice lépe vypadají, ale jsou dražší. Polepené jsou levnější. Polepují se knihařským plátnem nebo celastikem (celastik se již moc nepoužívá, nicméně na zakázku to je možné). Knihařské plátno je standartně ve třech barvách (černá, zelená, červená). Já jsem zatím všude viděl jen knihařské plátno, převážně černé barvy. Je to podle mně i taková nejvhodnější možnost, ale to už nechám na vás.

Dále se dělí podle výplně víka. Víko může být skleněné nebo plné. U skleněného není co vysvětlovat, plná víka jsou vyplněna kartónem. Plné víko je na sbírkové krabice lepší, protože chrání exempláře proti světlu. S plným víkem jsou krabice také levnější.

Poslední dělení je podle výplně dna krabic. Dříve se používal polystyrén, nyní ho již nedoporučuji, protože etylacetát (jed na smrcení sběrů) polystyrén velmi silně a prudce leptá. Dnes se asi nejvíce používá plastazote (dříve poreten). Ten s jedem nijak nereaguje. Nedrolí se jako polystyren a možná i lépe vypadá. Výplň dna se dá také polepit papírem. To je vhodné například pro sbírky motýlů, kde na černém papíře žluťásci nebo bělásci vynikají lépe než na bílém podkladu. Dodávají se také krabice bez výplně dna (tím se myslí bez podkladu, díra tam samozřejmě není). Ty se dají například použít na tzv. UNIT SYSTÉM. To je systém papírových krabiček s různými velikostmi, které jdou různě kombinovat. Po vložení do krabice tvoří přihrádky. To je vhodné pro hmotné části sbírky - kukly, minerály, horniny...

PŘEPRAVKY

Dalšími krabicovými výrobky jsou přepravky. Ty slouží k přepravování nebo dočasnému uskladnění exemplářů. Dají se použít malé entomologické krabice. Ty jsou však například při lovu v terénu nepraktické. Dále se dají použít plastové přepravky. Ty jsou buď s plným černým víkem nebo čirým. Cena je podobná (asi 70 Kč). Takovým doplňkem za 30 Kč je skládaná kartónová přepravka, která nevydrží věčně, ale umí také velmi dobře posloužit. Absolutní kvalitou jsou transportní kufříky. Bývají s povrchovou úpravou mořeného dřeva. Mají stavbu jako skutečný kufřík, exempláře se do něj většinou dávají na víko i dno. Z tohoto důvodu je mnohem tlustší a masivnější než klasické krabice. Musíme ale zároveň počítat s vysokou cenou, která se pohybuje okolo 600 Kč - podle velikosti.

KABINETY

Jedná se o takovou specialitku. Je to vlastně skříň speciálně určená na krabice, které se do ní zasouvají jako šuplíky. Musíte si ale koupit jak kabinet, tak i speciální celodřevěné krabice. Vypadá to sice pěkně a profesionálně, ale cena -  několik tisíc korun.

Pokud si chcete vybudovat sbírku, sežeňte si nějakou skříň, která bude rozměrově vyhovovat velikosti krabic. Jde o to, aby ve skříni nevznikalo zbytečně mnoho volného místa, které nejde využít. Pak si jen postupně pokupujte krabice, a budujte. Na krabice si dejte nálepky, ať víte co v nich je (pokud nejsou skleněné). Je to lepší, než je stále otevírat, což se nepříznivě projevuje na jejich těsnosti. Nezapomeňte na desinfekci. Jednou z nejlepších jsou INVET tablety proti molům a jiným škůdcům. Měly by být k dostání v drogeriích. Upevněte je do krabic, ať v nich "nelítají". Je na vás, jak budete krabice ve skříni kupit, nejlepší to je jako knížky - svisle. Naučte se je vracet do skříně pořád stejně, ať je po měsíci manipulace nemáte všechny jinak. Prostě si v nich vybudujte stálý systém.

 

Entomologická krabice - plné víko 23 x 30 cm

 

Uložení a označení krabic

Pro ceny se mrkněte na www.entosphinx.cz

zpět na začátek

Část 4. - PREPARAČNÍ POMŮCKY

Při preparaci hmyzu nám pomáhají různé pomůcky. Mezi nejpoužívanější patří pinzety, preparační jehly a výškáček.

Pinzety se dělí na různé kategorie podle tvrdosti a samozřejmě tvaru. Tvar a velikost si musíte zvolit podle sami. Tvrdost je ale zajímavější. Jsou tvrdé (ty jsou asi nejznámější) a měkké. Měkké se ale dělí ještě na měkčí a tvrdší. Pinzety jsou vhodné pro manipulaci s malými nebo křehkými věcmi. Čím křehčí věci, tím měkčí pinzeta. Měkké pinzety ale "neunesou" těžké předměty. Co se týče ceny, tak pinzety jsou kupodivu docela drahé. Hlavně tvrdé, které můžou stát i více než 160 Kč. Ty měkké se dají sehnat kolem 80 Kč.

Preparační jehly jsou nástroje, které se dají použít na cokoli, na co se vám hodí. Různé posunování, ďoubání, zajišťování preparátů, atd... Když už si ji chtete koupit, kupte si celokovovou. Můžete si koupit s rovným nebo zahnutým hrotem (nebo obě:-). Pokud si ji kupovat nechcete, docela ji může zastoupit obyčejný entomologický špendlík. V něm vám ale bude chybět síla úchopu. Celokovová jehla stojí také docela dost - asi 80 Kč. Ale je to kvalita.

Výškáček je pomůcka, která nám zajistí to, že veškeré štítky na špendlíku budou ve stejné výšce. Jsou třístupňové i pětistupňové. Sami si musíte určit výšku štítků. Já dávám preparační štítky na nejvyšší stupínek, pak lokalitní a nakonec determinační. V milimetrech to je 25, 21 a 10 mm. Výškáček stojí asi 60 Kč.

 

Pinzety (zleva - tvrdá, měkká tvrdší a měkká měkčí) a preparační jehly

 

Výškáček

zpět na začátek 

 

---

 

PŘEMĚNA NA DOSPĚLCE

Podařilo se mi zachytit docela zajímavý okamžik do několika fotografií. Není to sice nic vědeckého, ale myslím, že jako zajímavost se to hodí.

12. 8. 2008 se mi podařilo najít několik nymf a asi tři dospělce kněze rohatého (Elasmucha ferrugata). Teorie z knihy fungovala perfektně: Saje na borůvčí, příležitostně též na brusince nebo rybízu. Střední a vyšší polohy. Nalezl jsem je při sběru borůvek (i když hlavním cílem stále zůstalo najít nějaký hmyz) v lesích kousek od Nepomuk (okres Ústí nad Orlicí). Tyto lesy se již nacházení trochu výš, jak svědčí nedaleký kopec Okolník s nadmořskou výškou 516 m.n.m.

Trvalo docela dlouho, než jsem nalezl první "hnízdo" nymf. Nejprve jsem si nebyl jistý, zda jde o ten správný druh, ale co jiného by to mohlo být. Pak už na sebe nenechaly dlouho čekat další "hnízda" a nakonec i pár dospělců. Rozhodl jsem se, že si vezmu domů i několik nymf. Druhý den po příjezdu domů jsem s údivem zjistil, že se jedna nymfa přeměnila na dospělce. A právě v tuto chvíli se zrodil nápad zdokumentovat přeměnu. Vzal jsem digitál a čekal.

 Nymfa bez výrazných příznaků proměny.

 První příznaky

 Konečné stádium přípravy. Nymfy se skoro nehýbaly a působily mrtvým dojmem. Opak byl však pravdou.

 Nymfy úplně změnily tvar a barvu.

 A pak...

 Tvar těla stejný, ale barvy jiné.

 Asi o hodinu později bylo již zřetelné zbarvování.

 To pokračovalo asi po čtyři hodiny...

 

... a nakonec tu byl čilý dospělec se správnou barvou a tvarem těla.

zpět na začátek

---

DODATEK KE ČLÁNKU O LOVECKÝCH POMŮCKÁCH

Ve druhém článku jsme si přečetli o různých pomůckách a jejich použití. Pár věcí tam ale chybí, a tak jsem se rozhodl napsat co je nového. Povedlo se mi něco našetřit, a koupil jsem si sklepávadlo. Pomůcka to není zrovna nejlevnější, ale věřím, že se časem vyplatí. Ještě jsem neměl moc příležitostí ji vyzkoušet, ale první dojem je výborný.

Na výpravy si sebou nosím navíc 70 cm hůl, s kterou klepu s větvemi. Prostě sklepávadlo položíte (nebo podržíte) pod větví a několikrát rázně udeříte do větve. Musíte být pohotoví, protože hmyz utíká. A snažte se nedávat sklepávadlo moc daleko od větve, aby padající hmyz nestihl odletět. Nakonec pár fotek.

  

zpět na začátek

 

---

 

ŠTĚNICE PTAČÍ (Oeciacus hirundinis)

Štěnice domácí a štěnice ptačí jsou podle mě ploštice, které se dají velmi špatně najít. V důsledku vysoké životní úrovně lidí není prakticky možné v běžných podmínkách najít tyto malé, ale zajímavé ploštice. I když se v knihách píše, že oba druhy jsou na celém území ČR, tak jsem se s nimi ještě nikdy nesetkal. Možná je to dobře, protože se jedná o nepříjemné krevsající parazity. Ale k věci. Možná jste si již prohlédli článek o přeměně na dospělce. Kněz rohatý (Elasmucha grisea), který je v článku popsán byl nalezen podle "návodu" z knihy. Jen málo druhů má v literatuře tak podrobný a přesný popis. Většinou se dočtete jen typy biotopů, na kterých daný druh žije. Ale nikdy nic konkrétního. Tedy až na pár vyjímek. A tou je i štěnice ptačí.

Cituji: Obvykle se vyskytuje v hnízdech vlaštovek, jiřiček, břehulí a rorýsů. Zimu přečkává v hnízdech nebo hledá úkryt v jejich blízkosti, přičemž může pronikat do budov a napadnout i člověka.

To se mi zdá docela konkrétní. Sáhl jsem po jiné knize a nastudoval nějaké informace o zmíněných druzích ptáků. Vlaštovky mi přišly nejlepší a nejdostupnější. Dočetl jsem se ale, že se vlaštovky do opuštěných hnízd vracejí, takže jsem je nechtěl nijak poškodit. Po krátkém bádání a hledání jsem zjistil, že v opuštěné cihelně u Dobrušky by měla být kolonie vlaštovek. Vypravil jsem se tam 19. 10. 2008. Doufal jsem, že naleznu nějaké zbytky hnízd. Povinnou výbavou byly rukavice a hliníkové schůdky.

Dorazil jsem na místo a začal ho prohledávat. Nejprve jsem nic nemohl najít, ale pak jsem na jedné menší budově na okraji areálu našel několik (asi 4) zbytky hnízd. Byly docela vysoko, ale dalo se na ně dosáhnout (samozřejmě ze schůdků). Opatrně jsem ulomil pár křehkých zbytků do igelitového sáčku a dokonale jsem sáčky uzavřel. Doma jsem pak sáčky otevřel a jejich obsah vložil do většího a dokonale průhledného pytle. Zbytky jsem dokonale rozprostřel po celé ploše pytle a dovnitř jsem vložil malý kousek tablety proti molům. A čekání začalo. Asi tak jednou za dvě hodiny se konala kontrola. A takhle pořád po tři dny. Výsledkem bylo, že se mi podařilo v troskách hnízd nalést 3 relativně kompletní štěnice a mnoho zbytků. Všechny štěnice byly ale mrtvé, a to očividně dlouho. Byly již suché a trochu polámané. Stále je to ale doklad pro sbírku a já jsem rád, že se mi podařilo rozšířit mou sbírku o další druh.

Všem doporučuji, aby zkusili (pokud mají možnost) stejnou techniku a myslím, že by to mohlo fungovat i u vás. Přeji hodně štěstí.

zpět na začátek

---

BLÁNATKA LIPOVÁ (Oxycarenus lavaterae)

Hned v úvodu bych chtěl velmi poděkovat panu Zdeňku Musilovi. Nebýt jeho, tak nemám teď o čem psát. Je pravda, že se to všechno stalo již docela dávno, ale to není důvod k zahození této informace.

Možná jste si už všimli v návštěvní knize takového problému. A to, že v některých městech (Břeclav, Znojmo), se na borce lip objevila drobná ploštice. Pan Musil mi jich později, když měl cestu do Hradce Králové, několik přivezl. Za to mu také děkuji. Měli jsme takový typ, že se jedná o blánatku lipovou. To se později potvrdilo. Velkým pomocníkem při řešení tohoto problému se stala kniha Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR (2004). Tu jsem si vypůjčil a začal bádat.

Blánatka lipová (Oxycarenus lavaterae) je invazní druh ploštice, který je na našem území nepůvodní. První nález v ČR byl uskutečněn v roce 2004. Původní oblast výskytu je západní Středomoří. Za určitou dobu se rozšířila až k nám. Od roku 2004 se o ní začalo zajímat více lidí, a v důsledku toho, byla nalezena na mnoha dalších místech. Ploštice často vytváří velké kolonie (i stovky kusů), které se prostě nedají přehlédnout. Pokud vás zajímají detaily (a nebo jiné druhy ploštic a jiných živočichů nebo rostlin), doporučuji si zmíněnou knihu zapůjčit. Je opravdu velmi praktická. A teď již konkrétně k nálezu.

Ploštice byly odchyceny 16. 4. 2008 (pozorovány však byly ještě dříve) na železniční zastávce ve Znojmě. Kvadrant 7162 a. O prázdninách se mi poštěstilo jet na dovolenou na Pálavu. Nemohl jsem si nechat ujít zámek Lednice a zámecký park. A právě v zámeckém parku našli mí spolucestující další blánatku.

 Autor: Zdeněk Musil

 Zajímavé, že?

Zdroj: www.koleopterologie.de

zpět na začátek

 

---